Na sklonku minulého roku uspořádaly Dopravní noviny společně se Svazem spedice a logistiky (SSL) on-line webinář k problematice Brexitu. Na něm představitelé celní správy a celních služeb vysvětlili všechny varianty vývoje po završení odchodu Británie z EU. Na aktuální situaci jsme po dosažení dohody o pobrexitových vztazích jsme se zeptali jednoho z organizátorů webináře Petra Škapy, vedoucího pracovní skupiny pro celní náležitosti SSL a vedoucímu oddělení metodiky celního řízení ve společnosti PST CLC.
Přinesla dohoda pro Vás nějaká překvapení?
Tak především samotná dohoda byla překvapením z pohledu termínu jejího podpisu ze strany představitelů evropské Komise a Rady. Přeci jenom zde bylo reálné riziko, že se schválení samotné dohody ani do konce přechodného období nestihne.
Podpis jak na straně EU tak ze strany Borise Johnsona se stihl do konce roku a pak bylo nezbytné provádění dohody bez ratifikace na straně EU schválit.
Vše se nakonec stihlo a od 1.1.2021 se tedy mohlo začít obchodovat se zbožím na obou stranách kanálu za využití výhod, které dohoda přináší.
Samotná ratifikace smlouvy by již měla být formální záležitostí a dojde k ní předpokládám v průběhu února 2021.
I přesto, že se samotná dohoda dlouhodobě připravovala a základní obrysy fungování dohody z pohledu obchodu se zbožím byly známy, překvapila mě relativně malá znalost jak obchodní veřejnosti, tak i státní správy o způsobu provádění obchodní výměny a forem prokazování původu zboží.
Co zásadního dohoda přinesla pro exportéry a importéry v České republice?
Exportéry do GB bych osobně rozdělil do dvou kategorií. V prvé řadě jsou to vývozci zboží, kteří nikdy nevyváželi zboží do třetí země a nutnost realizace celního řízení pro ně byla velká neznámá. I přes poměrně rozsáhlou a dlouhodobou kampaň Brexit bylo nutné vývozce ujistit, že Spojené království opravdu není součástí EU a pro uplatnění nároku na odpočet daně bude nezbytné, aby na jejich zboží bylo vystaveno vývozní celní prohlášení.
Pro tento druh obchodníků se najednou stal export do Velké Británie poměrně náročnou disciplínou a museli se popasovat s problematikou celního řízení pro vývoz zboží, zajištění podkladů pro stanovení původu zboží (to aby na druhé straně mohlo být zboží procleno s 0% sazbou cla) a v některých případech se zajištěním tranzitní operace pro plynulý průjezd zboží přes hranice EU a jeho dodání do vnitrozemí Velké Británie.
Druhou kategorií pak byly společnosti, které s celním řízení již jisté zkušenosti mají. Tyto již řešili (bohužel na poslední chvíli) detailnější problematiku, a to registraci do systému REX, aby mohli potvrdit formou deklarace původu preferenční původ zboží nad hodnotu 6 000 EUR přímo na vydávanou fakturu. Tato problematika má ovšem mnoho úskalí, a to
především v podobě zajištění tzv. prohlášení dodavatele na komponenty, které následně zabudovávají či z nich vyrábí zboží, které teprve do Velké Británie vyváží.
Pakliže neměly tyto společnosti před Brexitem potřebu tyto prohlášení od svých dodavatelů schraňovat, tak je prostě neměli.
Náhle ovšem nastala situace, kdy tyto prohlášení od svých dodavatelů poměrně najednou potřebují. Tuto skutečnost opět evropská Komise poměrně narychlo (zveřejněním v Úředním věstníku EU dne 31.12.2020) napravovala a umožnila exportérům tyto prohlášení mít k dispozici dodatečně (až s ročním zpožděním). Podle mého názoru to je poměrně citlivá záležitost, když může vývozce potvrdit původ zboží v EU bez toho, aniž by disponoval jakýmkoli důkazem, že jednotlivé jím nakupované vstupy jsou rovněž původní v EU.
Tato situace se určitě ještě vyvine, ale doporučoval bych našim vývozcům do GB prakticky neprodleně vyžadovat od svých dodavatelů zboží (komponentů či surovin) z EU dodání tzv. prohlášení dodavatele, kterým bude původ dodaného zboží v EU potvrzen.
V rámci exportu je pak ještě nezbytné se soustředit na problematiku zboží dvojího užití.
I když bylo Spojené království doplněno na seznam zemí, na něž se vztahuje všeobecné vývozní povolení Unie č. EU001, stále to znamená, že pro vývoz určitého segmentu zboží je nezbytné provést tzv. registraci k využívání všeobecného vývozního povolení a tuto odeslat na Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Samotný import a jeho konečná fáze, tedy celní řízení pak již není zásadním problémem. Podstatné je si uvědomit, že obchod se Spojeným královstvím je obchodem se třetí zemí a nad zbožím musí proběhnout celní řízení. Pokud bude ke zboží současně dodána deklarace původu, bude zboží vždy beze cla.
V této souvislosti mě překvapil názor, že uzavřením dohody se vlastně nic nezměnilo a obchod se zbožím bude dále probíhat podle pravidel před brexitem, tedy, že stačí u takové obchodní výměny pouze vykazovat intrastat. Opravdu tomu tak bohužel není.
S jakými největšími potížemi či nesrovnalostmi souvisejícími s dohodou se nyní potýkají celní služby?
Asi si netroufnu mluvit za všechny, ale brexit přišel opravdu v „blbé“ době. V době, kdy nikdy nevíte, který zaměstnanec se bude potýkat s nemocí Covid a kdy celní správa funguje částečně omezeně.
Jinými slovy chybí ruce, které budou zpracovávat celní prohlášení.
Jinak vystoupení Spojeného království z EU z pohledu celních služeb samozřejmě přináší příležitost. Jak jsem ovšem již říkal, mnoho společností je nutností celního řízení překvapeno a o to větší pozornost musíte těmto zákazníkům věnovat a trpělivě vysvětlovat.
Řekl bych, že největší potíže nám činí nedostatek kvalitních informací.
Jaké hlavní komplikace vidíte v obchodování s oběma částmi Irska?
Irsko a Severní Irsko jsou velký oříšek. Pokud mohu, řekl bych jeden příklad. Obrátil se na nás klient, jednoznačně fanoušek fotbalu, s dotazem, který stát je tedy ta Británie. Anglie, Wales, Skotsko, Severní Irsko nebo Irsko. Dováží zboží ze všech regionů ostrova a prý se něco změnilo.
Pak můžete vysvětlovat, že součástí Spojeného království je Anglie, Wales, Skotsko, Severní Irsko a tyto země Spojeného království jsou již třetí zemí a musí dovážené zboží vyclívat. Irsko je samostatným státem EU. Ovšem pozor, Severní Irsko, ač je třetí zemí, nadále se při obchodu se Severním Irskem budou uplatňovat unijní pravidla pro cla a DPH.
Takže největší komplikací jsou opět informace. Komplikaci pak především vidím z pohledu přeprav zboží z/do Severního Irska, která bude směřována přes Spojené království, a ne přes Irsko.
U těchto transakcí je nezbytné se zaměřit na potvrzování statusu zboží, jinými slovy, aby při importu a následném vstupu zboží do EU bylo zřejmé a prokazatelné, že zboží pochází z území Severního Irska a nemusí u něj být realizováno následné celní řízení s výběrem cla, ale že se jedná o tzv. intrakomunitární obchod s povinností vykazování Intrastatu. Stejně to platí i při opačném směru obchodu.
Na co by si měli obchodníci s Británií nyní dát největší pozor?
Bohužel to ukáže až samotná praxe. Při exportu do Spojeného království je do 1.7.2021 udělen mnoha subjektům ve Spojeném království tzv. generální pardon od podání doplňkového celního prohlášení. V praxi to znamená, že mnozí příjemci zboží ve Spojeném království přijaté zboží pouze zaevidují ve své evidenci.
Jak se dále bude vyvíjet situace, když tito příjemci opomenou či jednoduše nepodají doplňkové celní prohlášení je poměrně velkou neznámou a trochu se obávám případného dopadu na dopravce, kteří zboží dopravili na území Spojeného království.
Autor: Tomáš Lébr
